Waiting for love - Zpod víček

„Slečna se už vrátila? Nuney Vám už připravila koupel, slečno, pěkně horkou se silnou vrstvou pěny, přesně tak, jak ji máte ráda,” zapištěla nadšeně drobná skřítka a vypoulila na svou paní své obrovské oči čekajíc na její pochvalu, nebo aspoň drobné gesto náklonnosti.
„Já vím, že jsi dobrá skřítka, Nuney, ještě jsi mě nikdy nezklamala,” koutky úst její paní se opravdu zvedly do mírného úsměvu. Nuney zrůžověly tváře, jak se zatetelila radostí, a s téměř posvátnou úctou ji doprovodila k naleštěným dveřím koupelny.
„Má paní, co si budete přát k večeři?” zadívala se na ni nahoru.
„Ne, nemám hlad… Vypadá to, že nezůstanu doma,” její poslední slova se ztratila kamsi do ticha. Když za sebou posléze zavřela dveře a ocitla se sama, konečně se mohla doopravdy uvolnit a s hladovým výrazem se vrhla ke své vaně o velikosti menšího bazénu, který si nechala zbudovat před necelým rokem, inspirována prefektskou koupelnou v Bradavicích. To bylo v době, kdy překvapivě zjistila, že už neví, co s penězi. Zvedla ruku nahoru, aby uvolnila své kadeře stažené do nedbalého drdolu, a když ji hladké ebenové vlasy pokryly půlku zad a zčásti i hruď, letmo pohlédla na svůj odraz v zrcadle ve tvaru obrovské slunečnice a ušklíbla se.
„Asi bych si měla nechat zastříhat konečky. Nebo že bych udělala radikální změnu a nechala si je ostříhat k bradě, jak jsem o tom už nejednou snila?“
Pak jen ale pokrčila rameny stejně jako pokaždé, kdy řešila své dilema s délkou vlasů, rychle ze sebe strhala letní bílé šaticky a s uspokojením vlezla do vany, aby smyla ze sebe mužský pot a aby se alespoň symbolicky očistila.

Parvati Patilová se nespokojeně převrátila na druhý bok, jako by doufala, že najde pohodlnější polohu ve své obrovské manželské posteli, kterou ale okupovala jen ona sama. Ve štíhlých prstech dosud svírala pergamen s kratičkým vzkazem, který před několika minutami přinesl malý výreček William. Musela se hořce zasmát, když si uvědomila, že už si dokonce pamatuje i jména sov svých stálých zákazníků, ke kterým pan Smuth rozhodně patřil. Znechuceně se oklepala při vzpomínce na minulý čtvrtek, kdy se urputně snažil dosáhnout vyvrcholení, což se mu povedlo až za necelou půlhodinku, kdy už se jí nebezpečně klížily oči. Znovu sklopila svůj zrak a přemýšlela, zda odmítnout jeho nabídku na dnešní noc, nebo ne, ale vidina snadno vydělaných peněz ji jako vždy zlákala, i když původně chtěla zajít sama do kina, udělat si večer, který by patřil jen jí…

Bude svůj plán muset přesunout na jindy, zato ale její peněženku zatěžká minimálně sto galeonů ( A/N : našla jsem, že 1 galeon = cca 230 Kč ), přesvědčovala se v duchu, i když omluvy za svá jednání zněly stále více a více ubožeji a směšněji. Po dlouhém váhání nakonec natáhla ruku pro svůj oblíbený orlí brk a napsala na druhou stranu pergamenu krátké OK. Podívala se na nástěnné hodiny visící nad její hlavou, aby zjistila, že má ještě hodinu na přípravu, a tak se líně rozvalila a nechala se unášet ve vlnách denního snění.

Pevně přimkla svá víčka k sobě, aby se nemusela dívat na začínající pleš a hroudu sádla, která nad ní hekala v domnění, že ji tím rajcuje, a tvrdě do ní přirážel, zatímco z něj skapával pot na její hebkou pokožku. Udělalo se jí nevolno a skousla si dolní ret, jako by chtěla zabránit pozvracení. Nechápala, co se to s ní poslední dobou děje, rozhodně však vykazovala podivné změny jako například teď. Nikdy dřív jí přece nevadilo, s jakým mužem vlezla do postele, když jí pak obdarovával štedrou sumou peněz, ale v poslední době na sobě pozorovala, že jen s nadlidskou silou a vidinou zlatých mincí dokáže své tělo odevzdat něčemu takovému jako byl Smuth.

Utěšovala se myšlenkou, že ihned zítra, jakmile se zregeneruje a dostatečně vzpamatuje, vyrazí na Oxford Street do svých oblíbených luxusních butik a koupí si něco nového na sebe, aby si udělala radost. Nedávno jí přišel mudlovský dopis pro stálé zákazníky od butiku Louise Vuittona, že jim přišly nejnovější modely jarních bot. Nebo že by si koupila nové závěsy a talíře do zásoby? Nakonec se rozhodla, že zítra vezme útokem jeden butik za druhým, i kdyby měla strávit celý den obíháním po jedné z nejluxusnějších ulic na světě. Konečně ucítila, jak se Smuth celý napnul a dosáhl toho, kvůli čemu si ji platil, aby mu s tím pomohla, a téměř úlevne si oddechla, když z ní s funěním slezl. Hotovo. Má to za sebou, pomyslela si s lehkým ušklíbnutím. Mimoděk si vzpomněla, že si bude muset připravit nové rezervy antikoncepčního lektvaru, který jí spolehlivě chránil před otěhotněním, pokud jej pravidelně pila jednou za týden. Pohlédla kolem dokola na vkusně ozdobené stěny pětihvězdičkového hotelu, kam si ji zvával pokaždé, když se zase nepohodl se svou upnutou ženuškou, což se v posledních dvou letech stávalo téměř každý třetí den.

Mátožně se dopotácela ke koženému křeslu a zcela vyčerpaně dosedla, odhazujíc svou růžovou kabelku stranou. Cítila se celá zlámaná a tak podivně skleslá, což si stále nedokázala vysvětlit, a tak se rozhodla pro sklenku brandy, aby si pozvedla náladu.
„Nuney!” zavolala si k sobě skřítku, která jako vždy nepochybně čekala, až se její paní vrátí. Skutečně se během několika vteřin v obývacím pokoji objevilo drobné stvoření a čekalo na další rozkazy.
„Paní si bude přát brandy?” zeptala se tiše. Parvati udiveně povytáhla obočí, ale byla natolik unavená, že se nechtěla zdržovat s tím, jak se Nuney dozvěděla o její slabosti, a tak pouze slabě přikývla.
„Slečno? Přišel Vám dopis, doručil ho starý Edgar,” oznámila jí podávajíc skleničku s lákavou tekutinou.
„Jakže?!” vykulila na ni Parvati nevěřícně oči, ale když zpod skládané sukně Nuney vytáhla malou obálku s povědomým písmem, naskočila jí husí kůže.
„Je to od Vaší drahé matky, slečno,” přikývla Nuney důležitě hlavou.